Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza plnění volebních programů politických stran v České republice v období 2018-2021
Žižková, Silvie ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mírou plnění ověřitelných slibů z volebních programů předložených před české občany v rámci voleb do poslanecké sněmovny v roce 2017. Cílem práce je analýza míry plnění slibů všemi politickými stranami, které se v roce 2017 dostali do parlamentu. Analýza zkoumá míru plnění slibů v posledním ukončeném volebním období, tedy mezi lety 2018-2021, kdy byla u moci Druhá vláda Andreje Babiše. Cílem práce je předložit čtenářům výsledky analýzy a zjistit rozdílnou míru plnění koaličních a opozičních stran. Výsledky analýzy prokázaly, že v českém prostředí neplní koaliční strany zásadně více slibů než strany opoziční. Nejvyšší míra plnění slibů byla prokázána u strany ANO, která v době mandátu držela post premiérského křesla a splnila 42 % testovatelných slibů. Druhou nejvyšší míru plnění slibů se 41 % měla však opoziční strana Starostové a nezávislí. Koalice celkem plnila 41 % slibů a opozice celkově plnila 28 % slibů, kdy byly výsledky ovlivněny nulovou mírou plnění slibů ze strany SPD. Výsledky analýzy tedy dochází k závěru, že míra naplnění slibů u koaličních a opozičních stran se významně neliší. Míru plnění slibů tohoto vybraného případu však mohla významně ovlivnit pandemie covidu-19, která v České republice propukla v prvním čtvrtletí v roce 2020 a trvala až do konce...
Evropeizace ODS a KSČM v kontextu stranického systému ČR
Jirota, Tomáš ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Práce si klade za cíl provést analýzu, objasnit vznik, vývoj a projevy procesu evropeizace u dvou aktérů českého stranického systému - ODS a KSČM. Práce je uvozena teoretickou částí, která shrnuje současné debaty evropeizaci v politologii a v kontextu stranictví. Snahou bylo vysledovat změny, které se projevovaly v důsledku zapojení uvedených politických stran do diskuse nad významem evropské integrace pro českou politiku a praktického zapojení do institucí EU. Základní hypotéza, která je ověřována, má za cíl prověřit jasnou a negativistickou korelaci ODS a KSČM k otázkám evropské integrace po dvacetiletí působení těchto subjektů ve stranickém systému ČR. Zároveň byla provedena analýza volebních výsledků zmíněných stran do Evropského parlamentu, jakožto i způsob volební kampaně těchto stran do téže instituce. Analytická část práce tedy analyzuje ODS a KSČM v rovině obecného impaktu evropských politik, programových východisek afektovaných stran, ale i volební soutěže při volbách EP a PS PČR. Klíčová slova: evropeizace, politické strany, ODS, KSČM, Evropská unie
Mediální obraz levicových politických stran v postkomunistické České republice
Šmídová, Veronika ; Jungová, Eliška (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
(abstrakt) Tato práce zkoumá mediální reprezentaci levicově orientovaných politických stran v postkomunistické zemi a to konkrétně v České republice. První část bude pojednávat o historickém vývoji České republiky, kde zvláštní důraz bude kladen na transformaci médií a jejich vliv na veřejné mínění. Realitu České republiky se pokusí zasadit do kontextu s vybranými zeměmi bývalého východního bloku. Částečně si tak potvrdí či vyvrátí domněnka o nezpochybnitelném vlivu komunistické éry na politické smýšlení lidí. Druhá a třetí část se budou zabývat praktickou stránkou bakalářské práce a to obsahovou analýzou čtyř deníků a dvou týdeníků v období tří na sebe nenavazujících let. Díky této analýze by měla být získána odpověď na otázku, jak objektivní naše média jsou a do jakého světla staví levicové strany. Praktická část práce se dělí na metodologickou a analytickou. V metodologické části jsou stanoveny hypotézy a výzkumné otázky, které vycházejí z teoretické části práce. Dále je zvolena metoda analýzy a to analýza obsahová, jejíž výsledky jsou uvedeny v analytické části a interpretovány.
Euroskepticismus v České republice
Gřešák, Dominik
Euroskeptické myšlenky se v České republice (dále jen „ČR“) začaly více šířit zejména od ratifikace Lisabonské smlouvy a posilovaly s přibývajícími globálními problémy, které tomuto jevu nijak nepomohly. Negativní názory politiků na EU mohou posléze podrývat důvěru českých občanů k EU a mají i dopad na celkový vztah ČR s touto evropskou politicko-ekonomickou unií. Diplomová práce nabídne výčet a rozbor konkrétních euroskeptických témat v ČR. Výzkum tak prozkoumá aktuální politickou situaci v ČR ve vztahu k euroskepticismu a jeho výsledky poskytnou pohled na to, jak se euroskepticismus projevuje v politickém diskurzu českých politických stran, jež se dostaly v parlamentních volbách v roce 2017 do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Práce bude analyzovat euroskeptickou situaci v ČR na politické úrovni za rok 2018 a bude se soustředit na přiblížení negativních zmínek o EU, jejichž adresáty jsou výše uvedené české politické strany.
Přístup českých politických stran k referendu v ČR
Snížek, Jan ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
V posledních parlamentních volbách v roce 2017 skončili na třetím a čtvrtém místě strany Piráti a SPD. Tyto strany se ve svých kampaních často zaměřovaly na téma referenda a větší účasti veřejnosti na demokratickém rozhodování. Převážně strana Svoboda a přímé demokracie - Tomio Okamura má v programu celostátní referendum jako prioritu. Vzhledem k tomu, že tyto strany dohromady získaly přes 20 procent, jsou v jednáních o vzniku vlády důležitými hráči. Předpokládaným cílem tak je ukázat, jak si strany ANO, Piráti, SPD, ČSSD a KSČM představují formu a používání referenda v České republice. Vysvětlit, co vše termín referendum obnáší. Představím základní charakteristické rysy. V práci jsem uvedl, kdy proběhlo c České republice jediné celostátní referendum. Vysvětlil jsem fungování lokálních a krajských referend. Představil jsem návrhy strana hnutí a zaměřil se na body, které mají strany či hnutí v návrzích rozdílné a na kterých se shodují. K práci jsem používal nejvíce sněmovní tisky a jednání z Poslanecké sněmovny. Dále jsem využíval politické debaty, kterých se účastnili členové mnou zvolených politických subjektů. Provedl jsem analýzu předvolebních a dlouhodobých programů a zaměřil se na to, jak se tyto cíle snaží jednotlivé strany naplnit.
Komparace KSČM a Die Linke z hlediska ne/přijatelnosti jejich účasti na celostátní vládě
Jůza, Robert ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou přijatelnosti případně nepřijatelnosti české politické strany KSČM a německé politické strany Die Linke z pohledu jejich účasti na celostátní vládě. V práci jsou popsány postoje důležitých a pro tuto problematiku klíčových aktérů, tj. postoje v rámci samotných zkoumaných stran, poté v rámci sociálnědemokratických stran v České republice i v Německu a zároveň i postoje v dalších relevantních stranách v obou výše zmíněných státech. Následně jsou poznatky plynoucí z této analýzy vzájemně porovnány. Zkoumané období začíná v případě KSČM od roku 2002, kdy se v ČR konaly volby do Poslanecké sněmovny a v případě Die Linke od roku 2005, kdy v Německu proběhly volby do Spolkového sněmu. Analyzován je vývoj až do roku 2014, přičemž posledním rozebíraným vrcholem jsou volby do dolních komor českého i německého parlamentu, které proběhly shodně na podzim roku 2013. Během zkoumaného období se několikrát zdálo, že podmínky jsou poměrně pozitivně nakloněny tomu, aby se KSČM potažmo Die Linke zúčastnila vládnutí, ať již přímo nebo i nepřímo. Nikdy se tak však nestalo. Důvodů lze najít víc. Hlavním však je, že nikdy nebyl dostatečný počet aktérů na politické scéně přesvědčen o tom, že KSČM potažmo Die Linke je přijatelná k tomu, aby se zúčastnila celostátní vlády. Příčina leží...
Odštěpené subjekty od KSČ(M)
Zítek, Michal ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Anotace: Michal Zítek: Odštěpené subjekty od KSČ(M) Cílem práce bylo poskytnout ucelený pohled na politické subjekty, které vznikly odštěpením od KSČ(M). Práce Vás seznámí s dílčím vývojem mateřské a podmínkami, které z něho vyplývaly pro vznik nových stran. Práce představí vývoj jednotlivých stran, jejich základní programové body a nejvýraznější osobnosti.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.